Barunka

A zase vysvědčení.

31. ledna 2012 v 22:29 | Hamina
Tentokrát Bářino.

To už tak jasné nebylo. Má dvě dvojky. Z češtiny a angličtiny. Holt ty háčky, čárky, pořád se jí pletou, spíše tedy chybí.
Ale co, i toto je krásné. A daly jsme si spolu závazek, že do konce roku zmizí.

Aby to poslední z "naší" školy, bylo to nejlepší. A tak se krásně rozloučila.

V září začne jezdit do Brna, musíme vybrat nějakou príma školy, aby se jí tam líbilo.

Po jarních prázdninách budou dny otevřených dveří, tak to spolu objedem vyberem.
Barunka má vcelku jasno, chtěla by jít někam s Evičkou. Zvídavě se mě ptala, jestli na to budu brát ohled nebo jestli bude muset jít za každou cenu někam, kam já uznám za vhodné. Tak jsem ji ubezpečila, že ne. Že její přání budu určitě zohledňovat.
Že do té školy bude chodit ona, samozřejmě by měla splňovat některé naše požadavky, ale především by se tam ona měla cítit dobře a být tam s někým koho zná a s kým se kamarádí.

Barborko, i tobě přeji ať se ti daří a na konci ať jsou to ty samé.

Baru narozky

29. září 2011 v 23:40 | Hamina
2

Obrázek od Michala

20. ledna 2010 v 17:48 | Hamina
Barunka je zamilovaná.
Barunka je už dlouho zamilovaná.
Barunka je už dlouho zamilovaná do svého spolužáka Michala.

Do Michala je zamilovaná i Zuzanka. Nejlepší kamarádka Báry. Co je platné, že má Michal jednovaječné dvojče.

Obě milují Michala.

Jsou ochotné chodit ráno do školy dřív, jen aby byly na zastávce, když přijede autobus.

Barunka dostala památník. Nejhodnotnějším úlovkem by byl obrázek od Michala.
Jenže Michal Báru nemiluje. Oni kluci ve třetí třídě mají úplně jiné starosti než holky.
Takže obrázek by jí asi nenamaloval.

Tři chytrolíni ve třídě dostali nápad.
Z Bářina památníku udělají na chvíli památník Petra.
Takže všude, kde bylo napsáno Bára, napsali Petr.
Pak Petr dal památník Michalovi.
Ten do něj v dobré víře nakreslil "Petrovi" obrázek.
Petr vrací památník Báře, ta je v sedmém nebi a opravuje napsané Petr zpět na Báru.

Bára má starší sestru, vnímavou. Ta si v památníku všimla škrtanců a gumování. Upozornila Báru i mne.
No a já, protože jsem matka ochranářka, aby to nebylo Barunce líto, že má zničený památník, šla jsem do školy za pančelkou, aby věc vyšetřila. Bylo mi jasné, že viníka nejspíš nenajde. Tak jsem chtěla jen z pricipu, že tohle se prostě nedělá.

Leč velké bylo mé rozčarování.
Pančelka je šikovná, s dětmi to umí.
Odpoledne volala, že je věc vyšetřena a vinící se mají sami přiznat a vše mi vysvětlit. Po té mi věc vysvětlila i ona. Jak již bylo výše napsáno.

Dnes přišla Bára ze školy rovnou se Zuzankou.

Musela jsem se posadit.
Na hlavu jsem dostala mokrý obklad, do jedné ruky hrnek s čajem, do druhé talíř s mandarinkou.
Po té mi každá jednou větou vysvětlily co se vlastně stalo. No měly to holky dobře secvičené. Jako básničku.
Čaj a mandarinku jsem měla proto, abych nemohla mluvit.

Jo, asi by pančelka měla začít psát knihu co je schopna tahle třída vymyslet.

A co z toho vyplývá pro mne???
Nechodit do školy orodovat, aby byla vysvětlena křivda Vašemu ňuňánkovi. Zjistíte, že si křivdu způsobil ňuňánek sám a akorát ze sebe uděláte blbce.

Historie se opakuje, před lety jsem byla takhle hájit i Lindu a naběhla jsem si taky. Tentokrát je to lepší, pančelka je kamarádka a akorát se tím holt pobaví celý pedagogický sbor.

Naštěstí je to jen 7 lidí.
 
 

Reklama